pátek 21. ledna 2011

Stárnu, stárneš, stárneme......

Všichni stárneme....teda až na mého manžela, který se s velikou oblibou prohlíží v zrcadle a pokaždé nezapomene jen tak prohodit: Ale po dvou dětech vypadám dobře ne? Pokaždé souhlasně pokyvuju hlavou. Jak by také nevypadal? Sportuje, doma se skoro nepředře ( teda abych mu nekřivdila mačkání ovladače taky spotřebuje nějakou tu energii a obracení se na gauči taky za něco vydá a občas když mám narozeniny nebo svátek tak mě překvapí umytým si po sobě hrnečkem  po kafi  nebo dokonce! vložením špinavého prádla tam kam patří, tedy do koše do koupelny  ) v práce se vypracoval na pozici " rozděl a panuj" ( on panuje) a když zrovna televize, tedy spíš všechny sportovní kanály které máme( a že jich je teda dost) nevykazují pro něj žádný zajímavý sport   zvedne své po 2 dětech vymakané tělo a rozhodne se navštívit zdejší restauraci ( no teda spíš hospodu) s tím že " skočím si na jedno". Na to jeho " jedno" už jsem si zvykla ( trvalo mi to velice krátce asi 15 let). Manžel nebyl asi nikdy na matiku dobrej protože jinak si nedokážu vysvětlit jeho dosti pozdní příchody( vždyt po jednom se neopiju ani já zapřísáhlý abstinent) v dosti podhrouženém stavu doprovázeném veselým halekáním známých lidových písniček, od kterých pozvolna přechází k tvrdší muzice a to vše zakončí nějakým peprnějším slovem ( když se mu třeba ztratí vypínač ze stěny na které předpokládá že byl a on tam není, no kdyby se podíval vedle na stěnu, tak ho tam najde, už 12 let na stejném místě) a usne jako špalek tam kde se právě nachází. Máme hodně loajální sousedy, neb komu by se líbila nad ránem takováhle diskotéka pro starší a pokročilé?Budiž mu k dobru že tyto instituce nenavštěvuje zase tak často a spokojí se s basou lahodného zlatavého moku chladícího se permanentně na sedmém schodu a nikdy nevysychající ho. Teď přes zimu udivuje všechny ochotné zraky nechat se udivit svou vymakanou postavou v posilce ( vážně nemá na sobě ani gram tuku navíc) a pokud to počasí dovolí, brázdí české luhy a háje na kole ( jezdí na něm i na kole do cca 20 km vzdálené práce) a občas přibere i mě. Pak už se to nedá nazvat brázdění ale spíš trpění. No co prostě na sport nejsem. A ujet na kole pár kilometrů je pro mě horší než sníst houby( brrrrr nesnáším je!). Ne že bych na něm nejezdila ráda, to ne, ale jaksi mému tělu tento pohyb nedělá dobře, vlastně nejvíc mým plícím, ty stávkují , jakmile se silnice mírně i velice mírně zvedne do kopečka, už protestují. A můžu jim domlouvat jak chci, ty mršky mi nedovolí ujet víc jak 20 km ( jednou dovolily i 50 km vesměs po rovince ale pak to vzdaly moje záda a trasnportovaly mě do mé oblíbené okresní nemocnice , kde jsem strávila velice "příjemné "dva týdny v pozici ležmo a při každém pohybu mi záda dávaly najevo těch ušlapaných 50 km). Ale už vím jak na ty moje plíce! utáhnu jim kohoutek, žádnej nikotin a pak se uvidí kdo z koho!:-D
Před nějakým časem jsem sledovala nějakou reality show kde se utkávaly manželské páry o dosti zajímavý peníz ( v dolarech) za cenu dosti nechutných až žaludek zvedajících disciplín. Ty samotné mi byly šumafuk zaujalo mě však něco docela jiného.Všechny manželské páry byly vesměs mladí a velice hezcí lidé. Jeden pár byl spolu 9 let ( teda jestli jsem si to s mou chatrnou, 9 let studující angličtinou přeložila dobře) a měli spolu 3 děti. Tak to by nebylo nic udivujícího. Jediné co mě udivovalo byla ta nežnější polovička spíše její postava. Ať jsem se snažila jak jsem chtěla( a že jsem se snažila dokonce brýle jsem si na to vzala) ty tři děti jsem na její postavě jaksi nikde neviděla. Bříško jako dno od lavoru, prsa prý kojením( podle mého rentgenového zraku spíš silikonem) pevná, tuk neměla snad ani na zadečku, a obličej měla vyžehlený jako já ručníky, opálená. Na to že už byla spíše za horizontem fakt kočka . Jelikož já jsem mladší ihned jsem uháněla se poradit se zrcadlem co ono na to, jestli ty moje dvě holčičky jsou na mě vidět. No zrcadlo nejdřív taktně mlčelo a pak ostýchvě přikývlo že ano, no a možná že i tři děti by se tam našly a ....tak dobře teda i čtyři děti ale to je FAKT už definitivní číslo!:-D Asi budu muset navštívit taky nějakou reality show.
Není to tak dávno, co mě na internetu zaujal článek a hlavně fotografie jedné naší bývalé spoluobčanky, která však měla více štěstí než polovina žen v naší krásné zemi a utáhla na vařenou nudli miliardáře, čímž si vysloužila doživotní životní veget, který rozmnožila ještě dosti dobrým rozvodovým vypořádáním, více než tučnými alimenty pro svoje tři děti a abych jen nepomlouvala vše okořenila svou schopností dobře investovat a tím množit své těžce bulvárem proprané korunky ( teda spíš dolárky). Tato osoba vystoupila v reality show a mladými a krásnými lidmi. Na tom by nebylo nic divného kdyby neměla blíže spíš na hřbitov než k maturitě. A ještě k tomu se tam nestyděla vystavit jen tak ve spodním prádle, ve vyzývavé póze. Mezi tolika mladými těly to byl opravdu " krásný " pohled. Tělo, připomínající Tutanchámonovu můmii, obličej připomínající jeho posmrtnou masku, účes alá vanilková zmrzlina, obličej opíchaný botoxem, kde jediným svalem, kterým dokázala ovládaně pohybovat byl sval oční, Hollywoodský úsměv opepřen keramickými zuby v hodnotě našeho hypotékou zatíženého domečku.Nechutné. Tato dáma se nechala vyfotit se svojí 30 letou dcerou ve stejných šatech a vypustila ze svého  holywoodského úsměvu perlu, že vypadá stejně, né-li líp než její dcera. Než jsem zaostřila svůj šedým zákalem a neustálým a zakazovaným čtením při baterce po peřinou zatížený zrak holky vypadaly opravdu úplně stejně ( dvě černé šmouhy). Po chvilce a 100% zaostření mi již bylo jasné kde stojí dcera a kde její umělá matka. Když tento pokus strhnout v maldém kolektivu na sebe pozornost nevyšel, zkusila plnit přední stránky bulváru jiným, zajímavějším způsobem. Muži. Čím byla starší tím se objevovala ve společnosti s mladšími koloušky a některé si i vzala za muže. Prý z velké lásky! Tak maximálně z její strany. Ze strany koloušků to bylo spíše z velikosti jejího konta. To teda musela být láska. A pokud nevyšla nalepila na kolouškovu bolístku náplast v podobě nějaké maličké chatičky ( nic velkého, 30 pokojů, tenisové kurtíky, nějakej ten malinkej bazének) na břehu moře, auta za pár melounku a doživotní téměř zanedbatelné milionové doživotní gáže aby měl chudáček v té polorozpadlé chatičce za co živořit. Když ani toto nevyšlo, byla spatřena ve společnosti přestárlého playboje s postavou Asterixe, kterak spolu laškují na uměle vytvořeném ostrově v Dubaji na dovolené za pár drobných eur.
Nemám nic prosti plastickým operacím ale podle mého názoru by ženy měli umět stárnou s grácií. Když vidím, jak si v dnešní době ty vycházející pseudogotické mladičké modelky a hvezdičky nechávají přifouknout prsa a napíchat botox kam se dá a pak vykřikují že ty jejich " šestky" jsou přírodní ( i když na fotkách  z minulého týdne měli pouze" jedničky")je mi z toho dosti smutno. A proto....když bojovat se stářím....tak ne plastickými operacemi....ale s grácií!

2 komentáře:

  1. Hezky se to čte, děkuji za úsměv na mé tváři.

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji za komentář a úsměv. Proto jsem tente blok založila abych vnesla úsměvy a dobrou náladu všem ženám, které toto budou číst.

    OdpovědětVymazat