Jsem pěkně naštvaná....

Proč? Co se děje u nás ve firmě už nemá obdoby. Pracuju tady šest let téměř bez marodící absence. Pokud mě nějaký bacil skolí tak to řeším jedno nebo dvoudenní dovolenou. Pracovní dobu dodržuju, makám až se ze mě kouří, na oběd mám půl hodinu a plat tak malý, že ho stačím utratit za několik minut. A můj mladej kolega? Líný to je jako veš, do práce si to přijde kdy chce, hodinový oběd není vyjimka a ještě když se dneska dokulil v půl devátý do práce a já na něj kde že byl ( každý den si takhle pozdě chodí) seřval mě jako malýho psa co je mi do toho. Samozřejmě by mi nic do toho nebylo kdyby moje práce nenavazovala na tu jeho. A já nemusela čekat než se milostivě dovalí do práce. Matku bych mu mohla dělat.Strašně ho to urazilo a hodil šéfovi výpověď. Fakt jsem byla ráda. Jenže zahraniční šéf s tím nesouhlasí a mladíčkovi zacpali hubu prachama o kterých mě se ani nezdá a je ticho po pěšině. Kdybych já dala výpovědˇ tak by mě vyhodili a  nepřidali peníze. Taková nspravedlivost!!! Musela jsem zbaštit velkou Margotku abych se uklidnila. To zase budu vypadat!
Včera jsem konečně přesadila papriky. Holčičky moje zlatý už mě o to prosily jakou dobu. Vždyť taky se tetelily blahem, když jsem každou šoupla do vlastního kelímku.Pak jsem šla na procházku. Sama. Teda vlastně s pejskem, což se později ukázalo nebyla zase tak dobrý nápad. Ráda chodím kolem řeky Sázavy ale včera jsem si chtěla osvěžit oko a vzala jsem to naším satelitním městečkem na čumendu. A pak že lidi nemají peníze. Takové paláce! U jednoho baráčku mě zaujal pejsek. Přilepila jsem se na pletivový plot a pejsánek velikosti menšího telete ihned přiletěl ke mě. Z dálky se zdál teda menší ale jistota pro mě byla v pletivě které nás dělilo. Maxík ( můj pes) byl novým kamarádek tady nadšen. Slintali jsme tam na sebe přes plot, psi vesele štěkali jen však do té doby než ten tele-pes velice elegantně udělal packou jakýsi pro mě okem nezachytitelný pohyb, nadzvedl pletivo a než jsem se nedála stál přede mnou tak na 20 cm a vypadalo to že by mě radostí nejraději sežral. Já se už tak neradovala. Zkameněla jsem jako socha, Max hrůzou protáhl ocásek mezi nožky a kdybych nějaký měla protáhla bych ho ještě dál. Klepala jsem se jako ratlik . To psí telátko se postavilo na zadní a svým maxi jazykem mi poopravilo makeup i účes. Vypadala jsem, jako bych právě opustila nějakou slizovou sprchu. Naštěstí se přihnal jeho majitel, shodou okolností můj spolužák a s větou : Neboj je to ještě štěně mě teda opravdu upokojil. Serval ze mě tu obludu a pozval mě na kafe abych se prý vzpamatovala. Pejsánek byl štěně vlkodava. Hodili jsme docela příjemnou řeč osvěženou hrátkama mého mini psíka ( který se už přestal bát) a té lochneské obludky.Prima odpoledne. Doma na mě čekaly ty moje koťátka puberťácký, starší dcera včera šlápla do pedálů 20 km a pak byla k nepoužití na celý zbytek dne a mladší mě překvapila piercingem v nose, který jsem jí kdysi a asi v pomatení smyslů slíbila. Horší to bylo když přišel manžel domů a uviděl u mladší dcerky tu nádheru. Holka nejenom že si nám vyžehlila svoje nádherný, kudrnatý vlásky ale ještě si je přetáhla jakýmsi hnědým přelivem, který jí vytvořila na hlavě jakousi prazvláštní barvu připomínající no jak bych to slušně nazvala ...hovínko. Se silně podmalovanýma očima vypadala jako osmý sněhurčin trpaslík. Tak ono nestačí že nám blbne starší dcerka už začíná i mladší.Na dovolenou si zajistím 14 denní all exclusive v Bohnicích.Manžel byl standartně blbě naladěn což ještě upevnil Bětčin ( dcera) piercing, tak jsem vzala žehličku a Bílou masajku a zavřela jsem se s nima v ložnici. Poslední dobou na jeho pruzení nemám fakt náladu. A jak takhle čumim na telku, při tom stíhám číst a žehlím, vypálila jsem si prima dirku na manželově Adidas tričku. Ach jo! Jdu radši spát.
Ráno se mi stávalo dobře neb je pátek. Velký víkendový nákup jsem zvládla včera a dneska odpo mám pijatyku s kámoškou. Já si dám malý pivo, ona velký a budeme rádi, když trefíme domů. Minule si kamarádka po dvou pivech spletla panelák a dobývala se do jiného bytu. Jelikož je to osoba pracující na úřadu práce a tudíž v naší obci velice známá hlavně rómskými spoluobčany držela se na prvním místě populariry a drbů ještě několik týdnů poté. V práce s mladším kolegou nemluvím, čumí sice jako vyvoranej krtek ale ani to mě neobměkčí. Hezký víkend!