pátek 24. února 2012

Rekonstrukce a strasti s ní spojené...

Dá-li pánbůh ( ne, nejsem pobožná) spíš vlastně banka, dostane naše hacienda novej vohoz jak zevnitř tak zvenčí. Je chudinka už stará a kosmetické úpravy, které se zrodily v našich makovičkách jsou více než potřeba. Ale já jsem starej pesimista a mám obavy, že banka bude dělat drahoty a ten melounek nám prostě nepůjčí. Proto se snažím krotit radost potěru i manžela a i já sama se snažím udržet mé minimalistické optimistické myšlénky na uzdě abych pak nebyla zklamaná.
A tak jsme si pozvali architékta až z Budějic ( kecám z Prahy) aby nám tu rékonstrukci hodila na papír. Paní architektka byla velice činná a aktivní a byť jsme si s ní smluvili pouze nezávaznou schůzku ona to brala závazně a už se k nám chtěla nakýblovat s veškerým ansáblem a měřit a projektovat. O tom jsem ale já ještě v pátek neměla ani tucha ( manžel vše vyřizoval sám) a když dorazil večer z odpo v 22.45 hod a oznámil mi to, po chvilce dumání jsem udělala radikální řez a milé architektce poslala sms že si sice velice vážím její snahy, ale domluva zněla nezávazná schůzka a ne závazná tudíž at v sobotu radši zůstane doma a nejezdí k nám, beztak nebudeme doma. Vzala to spotrovně. Architekta jsem si našla v naší rodné hroudě, je to kámoš mého manži a rekonstrukci nám vyprojektuje téměř o polovinu levněji než ona architektka z Prahy a budeme ho mít téměř u nosu. Takže první starost za náma. Další byla sehnat plány baráku . Další známý manži nám dopomohl a dneska je budeme mít. Představu co a jak vykopeme, zakopeme, překopeme, zbouráme a postavíme také máme, jen konverzace a kooperace s bankou zatím vázne.
V sobotu jsme se vydali do naší matičky Prahy vočíhnout to, co nám v současné době může nábytkářský průmysl nabídnou k zařízení pokojů a hodit do placu nějakou inspiraci jaké trendy kuchyní, koupelen a obývacích pokojů vůbec frčí. Vzali jsme s sebou i holky, neb v poslední době jsou až podivuhodně hodné a mladší nám přibrala nějakým zázrakem o celé jedno kilo :-) a nastal veliký problém s jejím šatníkem, přímo řval o doplnění a jejích 43 kilo se prý do ničeho nevejde. A tak jsme si naplánovali nákupní i vočumovací den. Už u benzínky mé srdce krvácelo při koupi dálniční známky. První zastávkou bylo OC Letňany a tamní Kika. Mladší dcéruš vyfasovala přislíbenou apanáž a v sekundě byla pryč. Starší se sice taky snažila ze mě něco vyrazit ale jí byl přislíben pouze nový paušal, taky se otraáveně vydala hledat stánek s příslušným operátorem. Já a moje finanční poradkyně v jedné osobě jsem si povolila pouze smočit oko v jednom butičku a následně jsem se ukecala ke koupi dosti zlevněných svetříků s tím, že dva stačí. Stačily ale ještě jsem v cameyi nemohla nechat zlevněné nádherné černé triko ( nevím proč si kupuju černou když mi nesluší). Cestou se na mě přicucla starší dcerus a asistovala mi při nákupu v drogerii, čímž moje útrata v tomto obchodě nenásilnou cestou nepřímo úměrně dosti vzrostla. Ještě jsme stačily vyřídit dceři paušál s tím, že o půl hodky jí bude fungovat a nastal čas na setkání se zbytkem rodiny na oběd. Paušál začal sice fungovat ale dcerce odešel mobil do věčných lovišť a nový má přislíben až na podzim při příležitosti vstupu do světa nás dospělých - tedy k osmnáctinám.Takže chtě nechtě se musela smířit s jediným mobilem který se doma vyskytuje a to je prehistorická první Nokie se sice barevným displejem, ale bez potřebných propriet nutných k životu dospívajícího děvčete, jako jsou wifi, foťák, MP3, rádio, MMS...prostě z ní může pouze volat a smskovat. Což je prý úplně na ho.....jak mě upozornila.
Po dvouhodinovém rozchodu jsme se sešli v KFC. Mladší dcera neměla koupeno lautr nic ( by mě zajímalo co celý ty dvě hodky dělala). KFC miluju ale v zájmu mého hubnutí a železné vůle jsem si dala jen salát a kukuřiční klas! čímž manžel rezignoval a přímo se mě zeptat, jestli nemám chlapa ( ví, že hot wing menu nikdy neodolám, že nemám pražádnou pevnou vůli a moje snaha o shození kil ho utvrdila v tom, že se chci líbit nějakému chlapovi, protože hubnutí se mě drží už 3 týdny což se ještě nikdy nestalo!). Po pro někoho dobrém pro mě chudém obědě jsme se přesunuli s manžou do Kiki a holky si ještě oběhly obchody. Kika mě nadchla, vybrala jsem se design kuchyně, bratru za sto klacků i se spotřebičema a obývák se vším všudy. Jen ta cena...asi budu muset slevit ze svých už takhle skromných nároků.Mladší si sehnala miniaturní kalhoty velikosti 34 a prý že v nich má asi velký zadek...málem mě šlehlo...jak může mít stvoření měřící 170 cm a vážící 43 kg velký zadek...nemá vůbec žádnej...sem jí poradila ať vočíhne můj a pak uvidí, jak má vypadat správné pozadí :-D
Další zastávkou v naší čumící anabázi byla Ikea Černý Most ( zdravím Andy, kdybych věděla kde bydlíš, zašla bych na kafe). Ta mě teda úplně zklamala...spousta lidí, nic moc výběr, pro mě nepřehledné. Byla jsem hotová a zbytek rodiny taky. Ještě nás čekaly Průhonice. To musel manža absolvovat sám, mě stávkovaly boty i nohy. Prostě jsem už nemohla. Když jsme dorazili domů kolem sedmý, já zapadla na gauč, holky do postelí a manžel do hospody šel schánět řemeslníky na rekonstrukci. Scháněl až do jedný do rána. Neděle proběhla v duchu uklízecím a vařícím z mé strany a plánujícím rekonstrukci ze strany manžela. Po obědě jel na chvilku do práce a pak jsme měli v plánu návštěvu nemocnice, kde leží tchán. Já ješětě naplánovala odpolední návštěvu kina, měli údajně hrát film Láska je láska, což jsem vygooglila na internetu. Jsem nejenom hluchá ale fakt i slepá, protože po příchodu do kina se kolem mě prohnalo cca 50 dětí ve věku 3-5 let což znamenalo, že je něco špatně. Pochybuju, že takovýto potěr by zajímal film Láska je láska. A taky že jo. Ještě že jsem lupeny nekoupila, jinak by jsme s manžou zhlédly jistě zajímavý, dvouhodinový film určený pro ty nejmenší. A tak jsme zajeli jen za tchánem a domů.
Začátek pracovního týdne se nesl v plánování hypotéky a návštěvy jakéhosi finančního poradce ( nechápu, jak se mohl tak rychle dozvědět, že plánujeme hypču) a jal se nám radit co a jak. Já nebyla zrovna dobře naladěna, bylo mi i nějak blbě a tak jsem radši držela hubu a jen kejvala. Vše vyřizoval manža. Než skončila schůzka, byli jsme lehčí o 3500 kč. Manža v zápalu boje a strachu o naší budoucnost nás všechny pojistil snad proti všemu ( i když životní pojistku již máme), pak se ještě připojistil ( to jsem nějak vůbec nepochopila vo co go) pak si ještě navýšil penzijní. Na závěr přišla na přetřes hypča, což mě probralo, neb prý budou filtrovat i mě. I já jsem v registru dlužníků o čemž manža nemá ani tucha. Po mamčině smrti totiž musím platit její půjčky a To nemálo. A tak přemýšlím, jestli, až se to dozví, mě jenom nakope nebo rovnou zakope. Jo jo u nás bude ještě veselo. Ale říct mu to musím, což si vůbec nezávidím:-(
Manžel pojel potřebné zařizování po svém. Na papírek si napsal vše potřebné, co má udělat, kam má zavolat, krok po kroku...papírek někam založil a mohl začít nanovo, neb bez nápovědy si nic nepamatoval. Já jsem byla zaúkolována lehčími pracemi, jako je např, zrušit jedno pojištění, obvolat pár známých našich známých atd....prostě vše, co se jemu nechce dělat.
Čas pokročil a je zase pátek. Něco málo se nám podařilo zařídit ale jde to pomalu. Holky jsou vcelku ok jen starší má zřejmě něco s nohama, v úterý sebou sekla a totálně si zrušila koleno a zápěstí aby na to konto druhý den sebou praštila znovu, když se ráno snažila doběhnout autobus ( marně jí říkám, at sebou ráno hodí ale to ne, to vše na poslední chvíli) a bouchla se do hlavy a knourala a knourala. Samozřejmě že do školy nedojela ale to jsem nehodlala respektovat tak si musela  najít pozdější spoj a mazala. Odpo pak už ani nevěděla, že se praštila. Mladší bojuje se školou jak se dá. Dokonce se začala i učit což přineslo i první ovoce, teda spíš lepší známky.
Dneska mám v plánu konečně kino, tak uvidim, co na to moje druhá polovina. Včera jsme se trochu poškorpili tak čekám, s čím dneska dorazí.

2 komentáře:

  1. mělas přijít.-) mla bych radost..v registru dlužníků mám manžela...a bohužel to vím:-)

    OdpovědětVymazat
  2. Kino a lítání po obchodech malinko závidím..držím palce při rekonstrukci.

    OdpovědětVymazat