Happy Valentine...

Nejsem přívržencem tohoto svátku, podle mého se dárky a důkazy lásky mají dávat průběžně celý rok a nejenom jednou v roce, tedy samozřejmě myslím ve fungujícím vztahu.Kam vlezu, všude na ně z regálů vyčumují kýčovitá červená srdce, srdíčka, polštářky a další blbinky důkazy to lásky pro naše drahé polovičky. Dříve, mladá,ještě zamilovaná do svého manžela, jsem tento svátek striktně dodržovala a vyžadovala od mého protějšku lavinu důkazů jeho horoucí lásky. Postupem času, starší a mnohem, mnohem moudřejší a zkušenejší ( dostala jsem od života pěkně přes držku) na poli vztahů, především pomalu krachujícího vztahu mezi mnou a  manželem jsem tento svátek vyškrtla z mého kalendáře. A ejhle...letos i přesto všechno se na mém konferenčním stolku objevila jedna zmrzlá, uschlýma květama drkotající orchidej z Tesca, se dvěma výhonama. Pravda, je pomrzlá, květy drží jen za dobrý slovo, a bůhví, jestli z ní něco bude...( asi ne)...ale.. na to, že manžel moc dobře ví, že tenhle svátek nedržim, mi udělala radost. Fakt. Manžel má na odpolední, já jsem v práci dopo takže se tento týden nevidíme. Včera jsem jela rovnou z práce na nehty, v rychlosti jsem se stavila doma přiložit do kotle...sice jsme si všimla, že na stolku je kytka ale žádné vysvětlení k tomu nebylo tak nic. Na nehtech jsem se zdržela, jako ostatně vždy, na mobilu jsem pak měla zprávu od manžela, že mě doma čeká dáreček,pak rychle do mekáče a za manželem do práce, vše v jedné vísce...sondoval, jestli jsem už doma ( nevěděl, že jsem jela na nehty), jestli jsem viděla dárek a nakonec doslova zíral, když jsem zajela za ním do práce, předala mu kafčo a jablečnou taštičku z mekáče a  čokoládu a následně ho vzala rovnou domů, i když padla měl mít až za dvě hodky. Holky doma taky koukaly jako sůvy s nudlí, že jim vezu tátu dřív než normálně, zbaštily dobroty z mekáče a pak jsme jim s manželem oznámili jednu radostnou novinu. Ne, nebude nás o jednoho víc ale konečně se jim splní jejich přání a každá bude mít vlastnípokojík. Rozhodli jsme se s manžou, teda spíš on , že zrekonstruujeme naší haciendu. Někde ubereme, někde přidáme, něco nahodíme, něco zbouráme...teda pokud nám banka nějakýho drobnýho melouna půjčí...mě se do toho moc nechce, nerada jsem zadlužená, nicméně barák je fakt malinkej, zakopáváme o sebe a hlavně starej, tyhle dvojdomky stavěl Baťa vlastně jako ubytovny pro dělníky ve zdejší fabrice, každou chvilku nám něco klekne a celková rekonstrukce je vlastně potřeba. A při tom bychom chtěli probourat zeď mezi miniobývákem a pidi kuchyní, přistavět verandu a do ní umístit pokoj, ložnici, předělat kompletně koupelnu, kuchyň i obývák ( chci francouzká okna na zahradu), schody do patra....zatím jediný co máme je -  chuť do přestavby. V sobotu jedeme do Prahy na konzultaci k nějaký árchitektce, která by nám měla vypracovat za mírný peníz projekt a pokud bychom souhlasili, tak by nám prakticky vše zařídila, poradila,firmy, dlažby, obklady, nábytek-vše dle našeho přání ( a hlavně finančních možností) a nad vším by držela dozor. Tak nevím. Uvidíme.