čtvrtek 3. května 2012

Stíhám ale nemám spisovatelskou...

Prostě mě nějak nebaví psát. Žijeme si poměrně dobře. Holky zlobí, manžel zase marodí takže standart. Rekonstrukce pokračuje, už mám vybranou kuchyň ( nějak se mi jí sem do textu nepodařilo dát, bude stejný design ale do účka, jiná digestoř) a za měsíc to vypukne. Do vánoc snad budeme bydlet v novém. Bohužel naše plány ohledně rekonstrukce budeme muset trošku krouhnout neb finanční stránka dosti pokulhává za našimi představami, prostě je všechno drahý jako prase.
Začali jsme chodit na pochody a když už vás šidím tady, snažím se aspoň posílat mms z pochodů, tedy pokud mám na vás mobil, milé dámy ( Marci doufám, že tě moje mms neotravují).
Starší klenot drží dietu a touží dosáhnout plnoletosti a vypadnout z baráku ( prý ji chudinku utiskujeme tím, že po ní pořád něco chceme, třeba umýt nádobí atd., kdo jí bude uklízet a posluhovat až bude bydlet sama zřejmě nedomýšlí).
Mladší se naopak snaží přibrat a má taky novýho objeva, chlapce, kterej půl dne stráví honěním patky a druhou půlku dne na kompu. Sem na blázinec s obou. Ale poradit si nenechají.
Na 1.máje jsme již tradičně navštívili oslavy ve Vlašimi. Tentokráte spíše proto, že ten náš potěr tam měl domluvený randata ( chlapec starší dcery bydlí ve Vlašimi). Přibrali jsme sebou ještě jednu kamarádku a všechny tři vyplivli ve vlašimském parku, do nastavených dlaní vložili pár drobných stovek a na další čtyři hodky o nich nevěděli. Když jsme je ve finále potkali, dělaly že nás neznají.
Lidí tam byly mraky, až mi bylo blbě a tak jsme chvilku skoukli parkůr a udělali si okružní procházku po tomto nádherném parku. K manželově hrůze nám skřížila cestu rozkvětlá jabloň, kteréž se nedalo vyhnout ani dělat, že jí nevidí, takže jsem byla i olíbána a snad neuschnu.
Stačila jsem se i nádherně připíct, takže můžu barvou skvěle konkurovat našim vepřovým přátelům.
Tak snad brzy písnu víc.

2 komentáře:

  1. Neee, neotravují, NAOPAK. Připadnu si pak důležitá, že mi někdo píše. :-) Děkuju, moc!

    OdpovědětVymazat