Co v tý hlavě vlastně mám?

Pořád maroduju a pořád doopravdy ani nevím, cože mi to vlastně je.
V pátek to budou tři týdny, co jsem po opření o stoletý plot zahučela do jakési výkopové jámy. Výsledkem byl otřes mozku a dotlučení poloviny těla. I když krev již vykazuje všechny správné hodnoty, měla bych být tudíž v pořádku, i nadále mě trápí rozostřené vidění, bolesti hlavy a závratě. Řídit auto nemůžu, pohybuju se pouze pěškom ale i to mi dělá problémy, stačí ujít větší vzdálenost ( cca 300-500 metrů) a jsem grogy, hlava se mi motá jako po opici. Zkoušela jsem zasednout v práci a vyvíjet jakousi činnost ( jelikož mladý kolega je pln dojmů z koupi nového bytu byla jsem poprošena abych na jeden den zaskočila do práce a udělala měsíční uzávěrku) ale už jen cesta tam ( zpátky mě naštěstí odvezli) mě vyčerpala a nedokázala jsem se plně soustředit tudíž totálně k nepotřebě.
Rodinný život plyne vcelku poklidně, manžel měsíc a půl marodoval a tudíž se držel doma, cholesterol nám pozvedla starší dcera, která zase provedla něco, na co by mi při mém způsobu a délce psaní nestačily ani tři blogy. Nechala se fotit....střevo jedno... Může být vůbec ráda, že z´toho vyvázla ze zdravou kůží. Byla jsem totálně hysterická když jsem zjistila, že mi lže, a když z ní vypadlo, co provedla seřvala jsem na tři doby i toho fotografa, dokonce jsem mu pohorzila i policií. Fakt jsem viděla rudě, copak ta holka nevidí, co se to všude děje? Znásilnění, vraždy...to je toho málo? A ona jede fotit s úplně neznámým fotografem a dokonce do nějakého hotelového apartmá. Jediné plus v její prospěch bylo, že si vzala s sebou kamarádku. Husy jedny. Když jsem trochu vychladla, okamžitě jsem vložila fotografovi iniciály do kompu a čekala, co mi vypadne. Naštěstí to byl vlašimský fotograf, s vlastním atelierem i webovkami, moje kolegyně z práce ho zná. Ale i tak, fotit sedmnáctiletou holku v dosti odvážných pózách a bez souhlasů rodičů je snad i trestné. Mladší je taky v pubertě ale takhle pitomý nápady nemá.
V sobotu jsem byla nucena navštívit s manželem Prahu za účelem návštěvy jednoho mudr a následně se mě snažil manžel nalákat na nákupy. Mudr mi truchu poodhalil odpověď na otázku v názvu dnešního příspěvku a manžel se mě snažil následně rozptýlit návštěvou nákupního centra. Neměla jsem náladu ale jako obvykle, když nic vysloveně nesháním, jsem natrefila v prvním butiku na rifle s vysokým pasem, který mi dokonale schoval to, co se mi normálně do bokovek nevejde a přetéká mi na všech stranách. Kalhoty super, do Twiggy mám ještě dosti daleko ale už se na mé problematické partie kouká lépe. Takže jsem vlezla do prvního butiku, koupila kalhoty a sms oznámila manželovi, že na něj počkám v první kavárně, měla jsem totiž dost. Ještě jsme udělali zastávku v Průhonicích v Bauhausu nebo baumaxu nebo co to tam je, chtěla jsem nějaké křoví do truhlíku na podzimní výzdobu. Měli tam orchideje za sto paďo a protože byla levná, udělal manžel "velké gesto" a že mi jí zaplatí. Žádná se mi nelíbila  a tak nakonec vybral jednu sám. Jenže místo sto pade stála třista pade, neb měla šlahouny dva a ne jeden. Manželovi se při placení cukala ruka a  poté mi oznámil, že ho musím mít hodně ráda když do mě investoval toliko peněz. Měla jsem chuť jí dojít vrátit. Celý zbytek dne jsme jí měla na talíří. Tolik peněz prý za jednu kytku!
A cože to mám v tý hlavě? Prý nějakou malinkatou krevní sraženinku vzniklou mým pádem a ten malý hajzlík mi způsobuje ty moje problémy. Není to nic vážného prý a samo se to ztratí. Za měsíc týden další kontola a nazdar bazar.
A jelikož se tedy flákám doma, v pokojíku pod postelí jsem našla pečlivě " ukrytý" a dlouho hledaný foťák a tak jsem zkusila taky zvěčnit pár objektů.

Moje podzimní výzdoba, dýně je moje práce 

Dceřina dýně

Naše óbr zahrádka s květenou

Schody do patra + "ona dotyčná" orchidej

Náš " trhač" poprvé

Náš " trhač" podruhé, za ním terárko s chameleonama a v pravo stolek a vespod terárko s hadem

Moje óbr předzahrádka

Hezký večer!