Ikarův pád

Tento název jsem si vypůjčila z českého filmu a plně vystihuje můj příspěvek.
Nepíšu ani z domova ani z práce. Stala jsem se nedobrovolnou návštěvnicí zdravotnického zařízení a jak to tak vypadá ještě několik dní z tohoto týdne tu budu strašit. Nemám moc času, hodná sestřička za mírnou úplatu mi na chvilku půjčila svůj notebook tak musím v rychlosti dát vědět, cože mi zase je.
V pátek mě navštívila moje kamarádka s překrásnou dvouletou holčičkou. Vzala jsem je na naše nové, dětské hřiště a ve chvilce nepozornosti jsem se opřela o vpravdě stoletý plot a zahučela se vším všudy do výkopu kanalizace nebo elektřiny nebo nevím co to tam naši rómští spoluobčané vlastně kopou. Všude cedule jako ( s odpuštěním) krávy abychom dávali na plot pozor, neopírali se, za plotem probíhají výkopové práce. Ale byla jsem zaneprázdněna kamarádčinou holčičkou a nějak nedávala pozor.
Výsledkem mé nepozornosti je otřes mozku a různé stupně dotlučenosti. Žebra to odnesla asi nejvíve, ty mi to nejvíc dábají najevo,naštěstí jsem si nic tím volným pádem nezlomila. Dneska mi už mi to kecá ale v sobotu mi bylo moc moc ouvej. Nesmím vstávat z postele a to ani na WC ale poněvadž bych mísu asi těžko jen přežila, pod rouškou mé ješitnosti se na záchod vždy nějak doplazím.
Odpočívám, čumim z okna a snažím se na nic nemyslet. jídlo je tu vcelku dobré, doktoři fešáci. Rodinka tu za mnou byla, všichni neuvěřitelně milí a když si uvědomím, že manžel musel vážit tak dalekou cestu i s antibiotikama na krku ( zase marodí) tak je mi dobře na duši.
Zase jsem sarkastická je vidět že se uzdravuju a mohla bych domů. Ale moje vnitřní orgány ( pod neustálým dohledem ultrazvuku) a životodárná krev zatím nejeví známky známky potřeby jít domů, protože nevykazují hodnoty při kterých bych mohla být propuštěna. Ani zdaleka. Tak uvidíme.
Mějte se krásně.