středa 18. května 2011

Hrozná matka a báječný pochod....a gladiátorky za čtyři tisíce

Po skoro katastrofálním pátku třináctého jsem se v sobotu vzbudila s né tím správným pochodovým nasazením. Manžel dlel jak v sobotu tak v neděli v práci a tak jsem byla domluvená na pochodu se starší dcerou. Ráno vstávala v poměrně dobré náladě a vypadalo to na příjemný den. Mladší dcera trošku marodovala, rýma a kašílek nic světoborného. Vše probíhalo spokojeně do doby, než jsem starší dceři řekla aby sebou hejbla, neb nám za chvilku jede vlak. To byl první hřebíček do rakvičky. Pak jsem to ještě zatloukla otázkou ohledně jejího přítele ( nevěděla jsem že se pohádali) a dílo zkázy dovršila " nevhodnou poznámkou" na její pochodnické oblečení ( no uznejte bílé minišortky, které jí sotva zakryly pozadí a jakési nic nazývané dcerou tričko není to pravé ořechové na pochod nehledě na to, že byla i docela zima). Veškeré moje dobře mířené rady ohledně vhodnějšího a teplejšího oblečení padly vedle a já se stala zapovězenou a hroznou matkou. Zabejčila se, že se mnou nepůjde a přidala k tomu dosti zlostný komentář. To je ona. Anděl s ďáblem v těle.



Tak mě nezbylo nic jinýho než buď jít sama nebo zkusit uprosit Lizzi, mojí mladší dceru. I když na ní bylo vidět že jí není dobře, po nezbytné hygieně jako sprchování, mytí hlavy, malování, vonění a oblékání jsme mohly vyrazit. Lizzi by z fleku mohla vyrazit na přehlídková mola, taktéž jsem jí nedokázala vysvětlit, že tepláky a mikina by byly nejlepší. Akorát ona při tom tolik nevyváděla. Trasu jsme si trošku upravily ale i tak to byl opravdu báječný pochod strávený s mojí báječnou dcerou. Ani se nepamatuju kdy naposledy jsme takhle spolu byly, povídaly se a blbly. Moje mladší dcera, s obarvenými a vyžehlenými vlasy. Přírodně je kudrnatá blondýna.



  



Za odměnu jsme se stavily v Kácovském pivovaru, nabaštily se skvělou krmí, popily pivečko ( jenom já) a jako třešinku na dortu jsem si objednala velký pohár, který jsem sama a bez pomoci sežrala až mi byla hamba. Vždyť mi to taky váha vytíkala celý víkend a moje oblíbené kalhoty se včera nechtěly nechat dopnout.Prostě bezva výlet. Starší dcera trucovala doma a v pravidelných půlhodinových intervalech nám posílala prudící sms. Tak nějak jsem měla dobrou náladu a nakonec jsem jí povolila nějaký mejdan. Přišla přesně což jsem opravdu ocenila. Neděle byla uklízecí a vařící. Manžel opět odjel do práce a na mě padlo cosi nedefinovatelně těžkého tak jsem si odpoledne udělala líno. Prostě jsem sebou praštila na gauč, pustila telku a neudělala lautr nic. Teda občas jsem se obrátila z jedné strany na druhou. Někdy kolem třetí přijel manžel z práce a že si na " chvilku" odskočí do hospody na hokej. Z chvilky se stalo pět hodin a z manžela potácející se a vyřvávající přízrak:  Jsme třetíííí. To jsme jim to natřeliiiii. Koukala jsi se mamkoooo. Dej mi pusůůůůů mamkoooo. Halekal jako na lesy. Tak jsem s ním radši vyměnila místo na gauči a šla do ložnice. Vím, že když je takhle " upravený" radši si ho nevšímat. Ještě v půl dvanácté v noci ležel na stejném místě a dosti nahlas " přemýšlel". V pondělí se manžel kál a po práci navrhnul sám od sebe výlet do Kolína do obchodního centra. Blíží se totiž můj svátek a tak se chce blýsknout. A já zase potřebovala letní boty pro ten náš potěr tak se mi to hodilo. Holky celou cestu dosti nahlas "diskutovaly ( hádaly se) "jaký botky si vyberou , manžel přemýšlel co mi koupí a já zase přemýšlela, jestli i já nepotřebuju něco na sebe. Po příjezdu do OC ( obchodního centra) jsem pozapomněla holkám udělit pokyny ohledně obchodů kde si mají boty vybrat a hlavně ohledně financí, které do nich hodlám investovat. Manžel se zdejchnul než jsem se rozkoukala, mladší si to vyrazila do finančně rozumných obuví a starší dcera, nikterak neomezená si to namířila do Stival obuvi, kde boty opravdu nejsou nejlevnější. Klopýtala jsem za ní cítíc zase nějakou bouřku. Vyhlédla si tam kožené nic v kuloárech nazývané gladiátorky, velice módní, prý za velice příznivou cenu, za téměř čtyři tisíce. Šly na mě mrákoty.Prodavačka je vychválila až do nebe snažíc se jich taktně zbavit. Slušně jsem poděkovala, bafla dceru a táhla jí do normálnějšího obchodu. Sice trošku prskala ale pod výhružkou že jí nic nekoupím přestala. Jako malý děcko. Mladší na nás již čekala s botkama za fakt rozumnou cenu a ještě k tomu moc pěknýma. Starší dcera prošla tři obchody ale nenašla nic, co by se podobalo jejím představám designovým a mým představám finančním. Manžel strávil hodinu ve sportu, kde mi i s významnými pohledy a velkou pompou koupil dárek. Mě a ve sporu? Vždyť nesportuju. Oblečení ani boty mi koupit nedokáže, vybavení na kolo mám tak jsem zvědavá co to bude. Záchrannou síť nám hodila obuv Deichmann kde si dcera nakonec vybrala botky dle jejího i mého gusta. A byly i kožené. Sice k Deichmannovi moc důvěru nemám ale holka má boty a to je hlavní. Manžel si mezitím stačil ulovit riflový kraťasy a spokojenost byla na všech stranách. Já si nepořídila nic nového což mě vůbec nevadilo. Co mě vadilo byla ostrá bolest v krku a zimnice. Celou noc jsem nespala, ráno byla jako po opici. Nějak jsem v práci přečkala a doma se nadopovala směsicí slivovice, paralenu a horkého čaje. Což se zase ukázalo jako bezva nápad  neb jsem byla z toho mišmašu mírně oblblá. Dneska ráno mi bylo dost zle ale zmobilizovala jsem síly a kulhala do práce. Před chvilkou mi volala moje kamarádka že se zase rozvádí asi po miliontý tak jdeme na kafe a budeme řešit jak z toho ven.

8 komentářů:

  1. Prima počteníčko. :-) Dcerky jsou taky super :-) Snad už je Ti líp.

    OdpovědětVymazat
  2. V krku mě bolí pořád, spustila se mi i rýma ale angína to naštětstí není, čemuž jsem ráda.

    OdpovědětVymazat
  3. no s dcerami je to zábava, i když já mámn tohle se synem...spíš...

    Jinak vytrhli mi chirurgicky osmu a asi poškodili nerv..brní me jazyk tak šíleně, až to bolí, mám ho zčásti necitlivý(což je ovšem nejmenší péroblém na té nepohodě) a už to trvá devět měsíců, beru na to léky dost..a je to někdy na depku:-( byla jsem vždycky zdravá...a nedá to pokoj...

    OdpovědětVymazat
  4. A to se nedá zase nějak chirurgicky napravi? Když ti to zkazili tak s tím něco musí udělat. Takhle předci nemůžeš existovat. Jo Jo se zubama jsem si taky užila když mi tam při vrtání nechala kousek vrtáku a pořád nevěděli co s tím zubem mám. Já od doktorů, pokud teda nemusim, radši dávám ruce pryč.
    S holakam je potíž a nejhorší je, že i mladší už začíná chytat manýry tý starší.

    OdpovědětVymazat
  5. AndyPan, to mě moc mrzí...Bojím bojím zubaře.

    OdpovědětVymazat
  6. Akinomo,doufám,že tě teď neurazím...koukla jsem na fotky tvých holek,krásné jsou obě,jen mi u té starší ty"čertíci"v těch jejích očích zahrály...rozuměj,viděla jsem je tam :o).
    A vůbec,ale vůbec ti nezávidím,tedy ty dohady a rozčilování :-).

    OdpovědětVymazat
  7. Aki, děkuju za návštěvu! Moc hezky píšeš, ale hlavně..vidím, jak to taky chodí, když díftky (jak říká Hurvínek) povyrostou :)). Je tedy fakt, že o modelech se dohadujeme s Andu už teď a Mája pochopitelně nesmí být pozadu...takže si začíná vybírat róbu na hřiště už coby dvouleťák :-O.

    OdpovědětVymazat
  8. Jo jo milá miško ty čertíky jsi viděla správně, ale spíš to jsou čerti! A je to čím dál tím horší.
    Mijo moje holky když byly takhle malý jako máš ty tak si taky vybíraly co si vezmou a to jim zůstalo. Akorát mi kolikrát zůstává rozum stát když vidím ty jejich módní kreace!!!

    OdpovědětVymazat