čtvrtek 21. července 2011

Ta mrcha...

Ano, ano...i takovou skálu jako jsem já skolila ta mrcha zákeřná. Spálová angína. Číhala na mě asi někde za rohem na mé každodenní " zajímavé"trase domov-práce, práce-nákup-domov, ale neumím si vysvětlit proč skočila zrovna na mě, takovou hodnou holku a zrovna teď, když mám mít 14 denní celozávodní dovolenou. Pravda je, že mi nebylo dobře už od pondělka, ale připisovala jsem to " zdravému" ovzduší , které u nás několik týdnů panuje. Včera jsem však už ráno nevstala ( kecám, po několika pokusích a zoufalých telefonátech z práce jsem musela), přijeli pro mě a tak krásně zelenou, nenamalovanou, totálně slabou a unavenou odvezli do práce. Byla jsem tam prd platná, nebyla jsem schopná ani sedět natož myslet ale šéf byl spokojen. Nakonec mě odvezli k doktorce, která mě ani neuvítala obligátními slovy " Moniko ty vypadáš dobře" což mě a i vlastně jí utvrdilo v tom, že mi skutečně něco je. Vypsala mi medikamenty za který by se nestyděl nejeden důchodce, při jejichž placení se můj zdravotní stav prudce zhoršil. Nicméně za tu cenu předpokládám, že jsou to nějaké driáky, které mě postaví do latě za pár dní. No zatím to tak nevypadá. Totálně jsem nabourala chod naší rodné hroudy, hlavně starší dcery, která byla odejita na týden k příteli a následkem mého hendicapu se musela s brbláním a nadávkami ( mírnými) navrátit domů aby o mě s láskou ( kecám) pečovala. Manžela jsem nemocí nezatěžovala a díky tiché domácnosti myslím ani o ní neví. Takže z jeho strany jakkoukoliv pomoc čekat nemůžu. Můj anděl strážný, který jako jedinný o mě při minulém zánětu ledvin pečoval a hýčkal odjel na tábor. Takže zbývá jedině pes a já sama. Díky vydatnému spánku a laskavosti starší dcery, díky níž mi zapůjčila svůj noteebook ( touto cestou bych jí chtěla poděkovat) a dokonce mi ho donesla do ložnice kde těd trávím většinu dne a noci, můj stav se zlepšil natolik, abych aspoň informovala vás, milé čtenářky, o mé totální indispozici, která bude prý trvat minimálně deset dní ( no potěš koště, zajímavá dovolená) takže nebudu písemně připívat na blog. Kdo bude v naší domácnosti vařit nevím, o nákupy se postará dcera a jak bude vypadat naše domácnost po 10 dnech neuklízení si radši ani nechci a nebudu představovat. Bylo by mi hůř. Mějte se hezky, užívejte prázdniny a snad brzy ahooooooj

2 komentáře:

  1. tak brzké uzdravení...mě tvoje příspěvky ychybí..jsou ohromně vtipné..

    OdpovědětVymazat
  2. Brzy se uzdrav, ať můžeme dát tu kávu. A s péčí o mě, když jsem nemocná, to máme stejné..ani pes po mně neštěkne. (tedy manžel)

    OdpovědětVymazat