Víkend...romantika, Praha

Víkend sám o sobě byl po dlouhé době klidný a příjemný. Možná tomu napomohl i fakt, že holky spaly jak v pátek tak v sobotu mimo domov. Ale popořádku.
V pátek jsem měla nějaký nervózní den, nikde jsem neměla stání nebylo mi nějak dobře. V břiše se mi chystala vybuchnout sopka či co. V práce to ještě ušlo ale to nejhorší mě čekalo doma. Na čtvrtou hodinu jsem byla domluvená s tou naší sádrou, že dojedeme na větší nákup do Tesca ( pro neznalé, trpím panickou poruchou a nákup ve vetším obchodě dokážu absolvovat JEN za pomoci někoho druhého).Moje vždy nedochvilná dcera přišla o půl hodky dříve s tím, že si na pomoc vzala toho svého hocha abychom to zvládli. No nadšením jsem zrovna nechrochtala ale byla jsem ráda, že se mnou půjdou.Z práce se mi povedlo nějakým zázrakem vypadnout už před čtvrtou což se mi nestalo už hodně dlouho. V Tescu tolik lidí, jakoby tam dávali něco zadarmo, v předních frontách důchodci ( a to ani nebyly slevy) a v zadní linii ten zbytek, tedy normální lidi. Dcera se neobtěžovala ani vzít košík, natož mi nějak pomoc, jako klíště se držela svého přítele a v pravidělných dvouminutových intervalech ho pusinkovala a hladila a oplácávala. A on aby samozřejmě nebyl pozadu dělal to samé. No byl na nás moc hezký pohled. Já vpředu s košíkem a seznamem dlouhým jak babské řeči ( bez seznamu nekoupím ani rohlík) a za mnou ty dva pokladi. Nakonec jsme i přes všechny možné projevy lásky nakoupili, já rvala nákup do auta a mládež se loučila, jako by se neměli vidět nejmíň měsíc. Měla jsem v plánu objet ještě pár obchodů a pak už huráááá domů.  To nám trvalo tak 40 minut, No a doma na nás čekal, světe div se, zase dceřin přítel. Ten náš psí " hlídač" ho oblizoval div že mu ještě neotevřel domovní dveře. Sem myslela, že mě trefí. Před 40 minutama se rozloučili a on že se mu zase stýská a tak byl u nás. Teda nic proti, mám ho ráda, ale zase tak často ho fakt vidět nemusim. Tak nic no hodila jsem mu tašky s nákupem ať je teda taky užitečnej když už je u nás skoro víc než doma. Kam co má vyložit moc dobře ví, orientuje se v kuchyni ještě líp než dcera.
Udělala jsem si malou radost a koupila si novou barvičku na tu mojí kebuličku. Zlomenej prstík si pobalil věci, šminky, jídlo, spacák a  přítele a se vším tím bordelem odsvištěla směr na nějakou kalbu či co a následným spaním u kámošky. A já osaměla. Takže udělat dceři na druhý den šopák ( jeli jsme do Prahy a bez ní!!!! což signalizovalo zase nejmíň sunami, tak šopák měl být na sklidnění situace), nabarvit si kebuli a pak už jen pohoda, klídek a cigárko. Oho hó to určitě! Hlava a i polovina obličeje zapatlaný od barvy,  oblečená spíš neoblečená, v jedný ruce nůž  v druhý cigárko ( kdyby mě tak viděl manžel že doma hulim, naštěstí měl na odpolední) svíjela jsem se v rytmu beatlesáků( oni to nebyli ani tak beatlesáci ale spíš ta tragédie, která mi bublala ve střevech) snažíc se připravit šopák. A právě tuto nejnevhodnější chvíli si připravila mladší dcera aby mi oznámila, že zase bude spát u tý svojí opiercingovaný kámošky, že už je sbalená, za deset minut jí jede vlak, ať neječím že ráno přijede a pojedeme do Prahy. Vlepila mi pusu na moje rubínově zapatlaný čelo a radši rychle upalovala z baráku, abych se náhodou nevzpamatovala dřív, než ona odejde.Do reality mě vrálily úporné křeče v břiše a následný sprint na wc. Porod proti tomu byla procházka růžovou zahradou. Ten šopák jsem nakonec dělala asi 45 minut s přestávkama na okupaci záchodové mísy. Teda mě bylo zle! Takže až do večera jsem se po baráku ploužila jako přizrak neustále šilhající po wc kdyby náhodou....na náladě mi nepřidal ani manžel, který po příjezdu domů a následném zjištění že jsme celou noc sami ( teda psa nepočítaje) doma ihned skočil šipku do našeho manželského lože pln očekávání bouřlivé romantiky :-D Sklidnil se teprve po poznání, že to bublání není potůček pod našimi okny ale výsledek nezřízeného splácání všeho možného i nemožného jídla ve střevech jeho manželky. A tak bylo po romantice!
Ráno mě bylo o poznání lépe. Jak by taky ne když jsme jeli do Prahy a mě bylo přislíbeno neomezené použití kreditní karty manželova nikdy nevysychajícího účtu ( fakt a nekecám a dokonce dobrovolně mi byl sdělen i PIN, i když ten já znám !) Manžel potřeboval zajet na teraristickou burzu do Ládví pro stravu pro naši zoo, já jela jako ozdoba a mladší dcera a její kámoška potřebovaly obměnit letní šatník. Starší dceru jsem plánovaně nechala doma, protože její prudění a hádky bylo opravdu to poslední, po čem jsem v Praze toužila. Co jsem si vyslechla, když jsem jí oznámila že s náma do Prahy nepojede je možné publikovat pouze tak maximálně v japonském jazyce a po 22 hodině. Ráno holky dorazily jak slíbily a nastal u nás obvyklý ranní mumraj. Co si vzít na sebe? Stála jsem před skříní a přemýšlela. Do ložnice vešel manžel z nepřeberného množství dvou 3/4 kalhot vybral ty méně roztrhané, očuchal asi tři trička ( vždy si vezme čisté tričko, pak ho mrskne zpátky do skříně, další den další čisté atd. a pak z toho chuchvalce hledá nejméně smradlavé) jedno na sebe navlékl, na nohy žabky, přeleštil plešku, zahalil se do oblaka vůně Lamborghini a radši šel čekat ven do auta. Vědel, že to bude ještě nadlouho.Já skoukla půmetrovou hromadu asi patnácti kalhot a kraťasů, vybrala si jedny o dvě čísla menší ( abych byla v Praze sexy) s nádechem  do nich narvala vše co se dalo aby s výdechem mi to zase nahoře vše vylezlo, tento " drobný nedostatek" zamaskovala bílým tričkem, namalovala se ( v mém věku se už neodvažuju vylízt ven nenamalovaná), navoněla a byla ready. Vyrazili jsme. Diky mé " indispozici" z předešlého dne mi musel manžel několikrát přibrzdit u benzínky a nepohrdla jsem ani nějakým zaplivaným odpočivadlem...znáte to. Když se vám chce....
V Praze jsme vyložily natěšené holky v OC Letňany s nějakým drobným penízem na útratu a mazali do Ládví. Je to sice kousek ale...manželova orientace zase tak dobrá není ( i když on samozřejmě tvrdí opak), bez navigace najde tak maximálně všechny hospody v naší rodné hroudě a tak jsem si zase obtiskla můj pečlivě naplácaný makeup na přední sklo auta když prudce zabrzdil a zařval abych přestala pořád něco mluvit a radši mu řekla kam má jet. Ještě jsem si stačila všimnout, že mládí, které za námi řídilo prvotřídní kabriolet, po prudkém zabrzdění mého manžela nějakým zázrakem ztratil cigáro, které mu viselo ze smyslných úst. Radši ani nechci domyslet, kde ona neřest skončila ale gesta, která na mého manžela při následném předjíždění ukazoval hovořila za své. Manžel byl vytočen do maximálních otáček a já je ještě zvýšila tím,  že jsem mu odsekla, že když řídí on tak já se o cestu nestarám, pokud se mu to nelíbí ať zastaví a já cestu na burzu odřídím sama a taky se sama postarám o cestu a nebudu otravovat život spolujezdcům. Chvilku si sice něco brblal pod vousy ale pak pak byl klid. A myslíte, že se omluvil?...Odpověď ne je správná.
Na burze nebyla ani fronta ano milion lidí jako vždy a tak jsme  koupili jen potřebnou krmi ( kobylky, cvrčky, červy, holata a jiný humáč), manžel si zaslintal nad několika hady, ještěry jako jsou agamy, chameleoni...pavouky a jako bonus mi koupil masožravou rostlinu za to že, jsem ani jednou za celou burzu neomdlela jako se to málem minule stalo.No, co na to říct? Snad že orchidej by mi udělala větší radost. Na otázku čím " tu Adélu" mám krmit se mi dostalo udiveného pohledu od prodavačky, zlého pohledu od manžela a smíchu od ostatních čumilů. Asi si museli myslet , že jsem magor. Ale já fakt myslela, že masožravé rostliny se krmí muškama. A ono ne. Dostali jsme zvláštní rašelinu a hlavně příkaz NEKRMIT! Nikomu to neříkejte ale jednu mušku jsem jí dala a myslím, že byla spokojená ( ta rostlina ). Manžel mi pak v autě ještě mírně vyčinil, že bych mohla projevil trochu více pochopení pro ta nebohá zvířátka ( kobylky, červi atd) vždyt prý nad každým děťátkem se rozplývám hodiny. Ano, to má pravdu, nad každým malým človíčkem dokážu šišlat hodiny ale ať se na mě nikdo nezlobí, ale opravdu nedokážu najít žádnou lichotku nebo hezké slovo nad červem, švábem, cvrčkem ať se snažím jak chci! To mám jako šišlat na tou potvorou, jak má klásný nožičky, a klásný tykadýlka a prdýlku a jak hezky cvrká nebo co? Fuj hnus jeden fialovej!
Cestu zpátky do Letňan manžel našel již ok a po vydatném obědě jsem převzala jeho kartu, skontrolovala ty dvě krasavice jak jsou na tom s nákupama manželovi na rozloučenou poslala adie a na další dvě hodky po mě nebylo vidu ani slechu. Opravdu se mi zadařilo a já ulovila několik pokladů, nad nimiž moje srdce plesá ještě teď...kalhoty ( mám jich málo, původně jsem chtěla sukni ale žádná mé postavě nelichotila), 3 trička ( fakt in jak řekla moje dcera), botky, pár nezbytností v drogerii a hlavně hodinky Svarowski, opravdu skvost ( k mým kulatinám mi na ně věnovali mý spolupracovníci většinu svých výplat :-D). Vše mám fotograficky zdokumentováno bohužel MUJ fotoaparát si dnes tajně vyjel na školní výlet do Prahy aniž bych o tom věděla, vyrazil si spolu s jedním z mých nových triček, mou kabelkou a mými botami zatímco já spala! Však až se to všechno večer vrátí domů, bude zase veselo o to se postarám!!!
Holky si taky nakoupily co potřebovaly a dokonce i manžel ulovil triko a knížku o psech. Sice jednoho doma máme, ale pořád sní o dalším. Před měsícem to byl bernský salašnický, pak madarský ohař, pak ridgeback a teď se ho drží vlkodav. Jasně, je to krásnej pes, podle knížky moc hodnej, milej, poslušnej atd atd ale má jednu menší vadu...je velikej. Náš pidi domek a ještě menší zadrádečka pojme sotva toho našeho rozmazlenýho gaučáka v kohoutku velkýho 15 cm. Kam bych však ubytovala vlkodava opravdu nevím.Po příjezdu domů z Prahy na nás čekala starší dcera a nadherný binec po celém domě. Jak to zvládla za jedno dopoledne udělat fakt netušim ( kecám, tušim, udělala to naschvál).  Nechalo mě to chladnou, udělala jsem si kafe, dala cígo, hodila nohy na stůl s výrazem : Všichni mě můžete milovat, k večeři si udělejte co chcete a dejte mi pokoj! sledovala v altánu jak venku krásně prší.  Mladší dceru jsme vyložily zase u kamarádky, zase tam měla spát a nafrněná starší dcera že s náma doma taky nebude, že přespí u přítele. OK. Ještě tak někde udat manžela.....:-D.( kecám). Večer jsme si zašli do hospůdky " V rákosí" ( nevím proč se tak jmenuje, po rákosí tam není vidu ani slechu) a prožili příjemný večer. Sice mi pak byla zima, měla jsem jen tričko, manžel měl mikinu ale co myslíte? je to gentleman? půjčil mi jí? Odpověď ne ...je správná.
 A jelikož celý den byl krásný tak i večer jsme krásně zakončili. Hodili jsme si švédskou trojku! Jelikož pejskovi se nikdo celý den nevěnoval tak usoudil, že prostě s náma v posteli bude spát ( jsme zásadně proti ale ten den jsem přimhouřila oko) a tak jsem ležela veprostřed, vlevo chrápal manžel a v pravo zase pes a já se marně snažila usnout.  Ráno pes letěl z postele jako holubička, když se manžel probudil a zjistil, že nejsme sami!
Neděle byla taky vcelku fajn, uklidila jsem ten bordel za úporného povzbuzování zbytka rodiny, uvařila fleky s úzeným a přemožena velkou únavou po obědě usnula spánkem batolete. Manžel měl hasičský trénink. Po probuzení jsme zjistila, že jsem jako jediná bdělá, jedna dcera spala v pokojíku, druhá v obýváku, pes venku na trávě. Manžel, když se pak dobelhal domů usnul taky a vstával až v sedm večer. Pak se mu zase nechtělo spát a..... zbytek až někdy přístě :-D
V pondělí odjela mladší dcera na výlet, v úterý starší. A já zase řešila s kamarádkou její rozvod. Pokolikáté už. Po dvouch malých pivech jsme vše viděly v trochu lepším světle. Jo a abych nezapomněla. Holky jsou na výletě až do zítřka a my s manželem zase sami doma...že by další švédská trojka?